Vysoká u Mělníka, Dům řemesel Arcadis, Velký sál

 

Místnost dříve sloužila jako velký slavnostní sál bývalého hostince, ve kterém se pořádaly veselice, kde se hodovalo a tančilo. Během rekonstrukce budovy byla na stropě sálu objevena historická výmalba, která byla stavebně odkryta. Původně se s žádnou malbou nepočítalo, ale nová situace přinesla nové myšlenky.

Na přání architekta byla malba odkryta a konzervována. Retušovány byly pouze tmely. Malířská výzdoba nebyla rekonstruována. Na stropě se vzájemně prolínají dvě vrstvy malířské výzdoby. Zvolený způsob prezentace není návrat malby do původního stavu, ale vytváří nové souvislosti, probouzí fantazii a vědomí historické kontinuity.

Dům řemesel Arcadis

no images were found

 

 

Rodinný dům v Telči

Rodině pana Šindeláře patří dům v Telči už několik generací. Poslední dobou bydleli převážně v Praze a do Telče jezdili spíš na prázdniny. Když se rozhodli do Telče odstěhovat natrvalo, nechali si rekonstrukci domu navrhnout od syna Petra, který vystudoval architekturu a nyní má vlastní architektonické studio. Petr si z dětství pamatoval, že byl strop jedné místnosti zdobený linkami s jednoduchým rostlinným dekorem. Pozval si restaurátory, aby původní malbu odkryli a zrestaurovali. K velkému překvapení celé rodiny našli restaurátoři pod bílým nátěrem starší malbu, kterou nikdo z nich vůbec neočekával. Nebyla to malba, na kterou Petr vzpomínal z dětství, ale starší a daleko hodnotnější malba, kterou nikdo z žijících členů rodiny nikdy neviděl, přestože otec Petra žil v tomto domě od dětství.
Začalo pátrání a společně s odkrýváním malby začalo i odkrývání rodinné historie. Moderní rekonstrukce starého domu dostala i duši. Interiér domu zhodnotila kvalitní malba a navíc dýchá rodinou historií.

 

 

Synagoga s rabínským domem v Brandýse nad Labem

Klasicistní budova byla postavená v letech 1827-29. Budova je patrová a skládá se ze dvou částí, vlevo je část obytná – rabínský dům a vpravo je vlastní synagoga, do které se vchází představenou předsíní se sedlovou střechou. Synagoga sloužila svému účelu do druhé světové války. Po roce 1945 nebyla židovská obec obnovená, synagoga stala majetkem státu a od roku 1962 byla využívaná jako sklad léčiv. V této době byly strženy dřevěné galerie, synagoga byla přepatrovaná a byl v ní vestavěn nákladní výtah. V 90. letech byla vrácená Židovské obci v Praze a sloužila jako depozitář. V letech 2010 – 2014 byla zrekonstruovaná v rámci projektu Deset hvězd – Revitalizace židovských památek v České republice