Bohové mizejí, věci zůstávají

Tento obraz jsem vytvářel na stáži v Rumunsku. V Rumunských pravoslavných kostelech se v křížení hlavní lodi a transeptu nachází kupole, ve které je freska Kristus Pantokrator, Portrét Krista, který je obklopen symboly evangelistů a anděly. Vzal jsem z malby několik komponentů, sestavil jsem je do tvaru řeckého kříže, ale místo portrétu Krista jsem vložil zrcadlo, které je ale částečně zkorodované, matné a odráží neúplný, deformovaný obraz. Mám ten obraz pověšený na zdi v ateliéru a je to zvláštní pocit, dívat se do tohoto zrcadla.

 

 

 

Inspiroval mě zážitek z návštěvy pravoslavného kostela v Rumunsku. Temný kostel, který je plný ikon a zlata je osvětlován jen mihotavým světlem svíček. Malba na ikonách je ztmavlá a v chabém světle vystupují ze zlatého pozadí jen černé siluety. Světci se stávají nerozpoznatelní, anonymní.
Malba ohněm vnáší do obrazu další asociace. Oheň Ducha Svatého, který zapaluje i spaluje. Ikony jako zrcadlo. Zrcadlo, které neodráží. Obrazy jako zrcadla, jako odraz světla, zviditelnění Boží přítomnosti, jasu, svatosti, v protikladu temnému, neodrazivému povrchu. Struktura otvírá nekonečno.

 

 

Eliáš

Alchymická proměna hmoty v ducha skrz oheň.

Eliáš