České mozaikové sklo se už nevyrábí, zásoby docházejí. Hradecký ateliér zachraňuje tradici, která málem zanikla po pádu režimu

Antonín Šmíd – 29. 1. 2026 – 11 min.

Česká mozaika se dostala na seznam ohrožených řemesel. Po zániku Ústředí uměleckých řemesel v 90. letech se přestalo vyrábět mozaikové sklo a mnohá díla byla záměrně ničena jako symboly minulého režimu. Jenže v Hradci Králové vznikl Ateliér mozaiky, který tuhle řemeslnou tradici zachraňuje – a ukazuje, že malba sklem a kamenem není jen relikvií zašlé doby, ale může být výrazným vizuálním prvkem i dnešní architektury. Jak se z restaurátora stane zachránce celého uměleckého odvětví a proč mozaikáři dodnes čerpají z historických zásob skla, vypráví Petr Hampl.

Před vznikem projektu

Mozaika není jen zdobný prvek, je to malba sklem a kamenem. Ojedinělé materiály jsou obohaceny o další výrazové prostředky, které jiná technika nenabízí. Oproti jiným architektonickým prvkům vyniká mozaika výraznou barevností a hlavně trvanlivostí, zaručenou právě odolnými kameny a pestrým sklem.

Za minulého století u nás hojně produkovalo mozaiky Ústředí uměleckých řemesel v Praze. Šlo zejména o mozaiky pro reprezentativní budovy, fasády, zdobné panely na sídlištích nebo například vestibuly stanic pražského metra. Zánik ÚUŘ v 90. letech zmrazil většinu nové tvorby a vedl také k ukončení tavby českého mozaikového skla. Nové se doposud nevyrábí a mozaikáři ještě dnes čerpají z historických zásob.

Významnou osobností nové etapy české mozaiky byl mistr uměleckého řemesla v oboru umělecká mozaika František Tesař, bývalý vedoucí mozaikářské dílny ÚUŘ, který v ní působil od 60. let až do jejího uzavření. Ze zrušené dílny měl František Tesař možnost odkoupit většinu mozaikového skla, které pak sám používal nebo jej zprostředkovával dalším tvůrcům.

Kvůli Tesařově přístupu k materiálu jej oslovil také mozaikář Petr Hampl. „Zprvu jsem od Františka Tesaře kupoval původní mozaikové sklo, které jsem potřeboval na restaurování mozaikové fontány od Dany Hlobilové,“ vypráví. Následně Petr Hampl začal s Františkem Tesařem spolupracovat na dalších projektech. Začali také společně pořádat kurzy mozaiky pro studenty Fakulty restaurování Univerzity Pardubice v Litomyšli.

Ve spolupráci s Fakultou restaurování UPa a VŠCHT se dále oba mozaikáři podíleli na pětiletém projektu Restaurování mozaik tzv. české mozaikářské školy ze skla a kamene. „Společně se studenty jsme úspěšně restaurovali několik mozaik, v průběhu projektu zároveň vznikly původní památkové postupy. Navíc k tomu ještě začala vznikat nová specializovaná mapa mozaik s odborným obsahem a řada článků v časopisech a sbornících,“ popisuje význam projektu Petr Hampl.

Ateliér Mozaiky 

Na základě studia a zkušeností z projektu Restaurování české mozaiky získali někteří studenti licenci Ministerstva kultury na restaurování mozaikových děl. Čerstvá absolventka Barbora Viková krátce po škole získala zakázku na restaurování mozaikové výzdoby kavárny Roland v Bratislavě a oslovila Petra, Šárku Mackovou, Davida Svobodu a další kolegy ke spolupráci. Pro tuto zakázku si pronajali ateliér v centru Hradce Králové, kde nad projektem strávili 2 roky.

Po odevzdání zrestaurovaných mozaik v roce 2022 se ale museli rozmyslet, co s ateliérem dále. „Rozhodli jsme se, že se pokusíme vytvořit prostor, kde se budou mozaiky restaurovat, vytvářet a kde budeme pořádat kurzy mozaiky pro veřejnost,“ popisuje vznik Ateliéru mozaiky Petr Hampl.

Za příležitost věnovat se mozaice naplno děkuje Petr Hampl svému mentorovi, Františku Tesaři. „Naučil nás vše, co víme o mozaikách. Dostali jsme od něj dar a naším posláním je tento dar předávat dalším generacím, aby mozaika nezanikla,“ vyjadřuje se Petr Hampl vděčně.

Cílem ateliéru je tak šířit povědomí o technice mozaiky, popularizovat ji a vyprávět o jejích osudech. „Chci, aby si mozaik lidé vážili, dokázali je ocenit a zamilovali si je,“ vysvětluje Petr Hampl svou motivaci. Po změně režimu byly mnohé mozaiky záměrně ničeny, protože byly vnímány jak výrazová forma tendenčního socialistického umění – přestože v mnoha případech šlo o zcela nepolitická díla.

„Mozaiky nejsou jen relikviemi zašlé doby, naopak mohou být i vhodnými doplňky současné architektury,“ vyjadřuje se Petr Hampl. „Mohou tvořit výrazný vizuální prvek třeba v recepčním lobby hotelů, kancelářských budov, komunikačních prostor a schodišť veřejných staveb, škol a bytových domů.“

Po období lhostejnosti naštěstí o mozaiky roste zájem právě díky projektům, jako je Ateliér mozaiky. Zejména u mladší generace, která se dokáže dívat na mozaiky v širším kontextu a nejen jako na angažované normalizační umění. Dokládá to vzrůstající počet zájemců o kurzy mozaiky, ale i nové poptávky po autorských mozaikách.

Rozměrné monumentální mozaiky v moderní době ale bohužel ještě nevznikají, nové projekty jsou spíše drobné. Realizace mozaiky, včetně přípravy materiálu, totiž vyžaduje zdroje a trpělivost. „Každý dílek mozaiky je nutné nejprve ručně opracovat. Mozaika je proto časově, a tudíž i finančně náročná disciplína,“ vysvětluje Petr Hampl.

Úspěšné realizace Ateliéru mozaiky

Ateliér mozaiky má za sebou již několik zdařilých projektů, které zdobí architekturu téměř po celé republice. Umělci z Ateliéru mozaiky se však neomezují pouze na restaurování starších a poškozených mozaik, naopak také společně vytvářejí nové autorské mozaiky, a to jak v tradičních, tak moderních tvarech a barvách.

Jednou takovou moderní kompozicí je mozaika pro The Flow building. Jako materiál byl vybrán ručně štípaný travertin a skleněné mozaikové kostky se zatavenou zlatou fólií. Tato mozaika tvoří součást interiéru, který je také obložený traventinem, a tak s ním barevně souzní. Organická struktura linií vychází z osobité struktury travertinu, ale také z geometrického motivu na plášti budovy. Zlaté linie pak plochu rozehrávají a vnáší do interiéru elegantní hravost.

Odlišným projektem je například mozaika na kapličce v Kosoři. Ta je výsledkem iniciativy místních obyvatel. Ve spolupráci s Vladanou Šrámkovou se podařilo kultivovat zanedbaný prostor bývalého výklenku pro zařízení vodárny a proměnit ho v milou kapličku. Nová mozaika tak přitahuje pozornost a vytváří výraznou vizuální dominantu stavby, které je součástí.

Z restaurátorských projektů pak určitě stojí za zmínku práce ateliéru na mozaice na kostele sv. Bartoloměje v Pardubicích. Zde spočíval zásah v celoplošném očištění povrchu mozaik, doplnění scházejících mozaikových kostek a zajištění prasklin v podkladových maltách.

Další úspěšnou restaurátorskou realizací Ateliéru mozaiky je například mozaika u pramene Štefánik v Lázních Sliač. Skleněná malba z 80. let minulého století začala vlivem vlhkosti postupně ztrácet mozaikové dílky. Nyní však opět hraje stylizovanými figurálními motivy, které jsou rozprostřeny na třech sloupech.

Další mozaikové projekty 

Projekt České mozaiky Fakulty restaurování UPa a VŠCHT je další významnou snahou o kultivaci kultury českých mozaik. Navazoval na předcházející projekt VŠCHT, zabývající se mozaikou Posledního soudu na průčelí katedrály sv. Víta v Praze, ale také skleněnými exteriérovými mozaikami obecně. Mozaiky na českém území jsou nesporně kvalitními výtvarnými díly a cílem Českých mozaik je rehabilitace tohoto odvětví. Projekt se tak zabývá seznámením veřejnosti s jednotlivými díly, skrze hlubší poznání užívaných technik, technologií a materiálů. Zároveň se podílí na nastavování památkových postupů a přístupů k starším mozaikám.

V české společnosti lze pozorovat vzrůstající zájem o mozaiky a její kvalitní zástupce. Proto by měly být definovány a ověřeny postupy jejich restaurování. To znamená definovat přístupy jak z hlediska materiálového, tak i z hlediska etiky zásahu a výsledného estetického působení. Projekt České mozaiky se proto zabývá mapováním mozaikových realizací, upozorněním na kvalitní zástupce a následným stanovením restaurátorský koncepcí včetně jejich praktického ověření.

Zatímco projekt České mozaiky věnuje pozornost celé republice, Projekt mozaiky se zaměřuje na mozaiky, reliéfy a jiné nástěnné umění z 50. až 80. let minulého století, které je součástí budov ve veřejném prostoru v Ústeckém kraji. Projekt byl zahájen v roce 2007 výstavou věnovanou Chomutovu, další etapou byla v roce 2015 putovní výstava a publikace Střepy rozkvětu o celém Ústeckém kraji. Velký zájem vedl k dalším výstavám a rozšiřování projektu.

Motivací projektu je zachování komplexního svědectví o specifickém architektonickém a uměleckém fenoménu své doby. Fenoménu, který je neopakovatelný již jen díky svému rozsahu. Tato díla z nedávné historie, jimž se nevěnuje prakticky žádná pozornost a často zanikají úplně zbytečně, jsou projektem mapována. V Ústeckém kraji Projekt mozaiky již zdokumentoval více než 400 děl, ve kterých se lze snadno zorientovat pomocí interaktivní mapy na webu projektu.

Dále v současné době vznikají hojně také mozaiky do kostelů a do drobné sakrální architektury. Tyto mozaiky realizuje například architekt J. Šťasta a Dílna všech svatých v Brně. Výjimečně mozaiky objednávají i školy nebo města a obce. Spolek Art a Craft Mozaika realizoval na objednávku obce Únětice mozaiku na pomník archeologa Č. Rýznera.

Celý článek na Czechdesign.cz