Vysoká u Mělníka, Dům řemesel Arcadis, Velký sál

 

Místnost dříve sloužila jako velký slavnostní sál bývalého hostince, ve kterém se pořádaly veselice, kde se hodovalo a tančilo. Během rekonstrukce budovy byla na stropě sálu objevena historická výmalba, která byla stavebně odkryta. Původně se s žádnou malbou nepočítalo, ale nová situace přinesla nové myšlenky.

Na přání architekta byla malba odkryta a konzervována. Retušovány byly pouze tmely. Malířská výzdoba nebyla rekonstruována. Na stropě se vzájemně prolínají dvě vrstvy malířské výzdoby. Zvolený způsob prezentace není návrat malby do původního stavu, ale vytváří nové souvislosti, probouzí fantazii a vědomí historické kontinuity.

Dům řemesel Arcadis


 

Rodinný dům v Telči

Rodině pana Šindeláře patří dům v Telči už několik generací. Poslední dobou bydleli převážně v Praze a do Telče jezdili spíš na prázdniny. Když se rozhodli do Telče odstěhovat natrvalo, nechali si rekonstrukci domu navrhnout od syna Petra, který vystudoval architekturu a nyní má vlastní architektonické studio. Petr si z dětství pamatoval, že byl strop jedné místnosti zdobený linkami s jednoduchým rostlinným dekorem. Pozval si restaurátory, aby původní malbu odkryli a zrestaurovali. K velkému překvapení celé rodiny našli restaurátoři pod bílým nátěrem starší malbu, kterou nikdo z nich vůbec neočekával. Nebyla to malba, na kterou Petr vzpomínal z dětství, ale starší a daleko hodnotnější malba, kterou nikdo z žijících členů rodiny nikdy neviděl, přestože otec Petra žil v tomto domě od dětství.
Začalo pátrání a společně s odkrýváním malby začalo i odkrývání rodinné historie. Moderní rekonstrukce starého domu dostala i duši. Interiér domu zhodnotila kvalitní malba a navíc dýchá rodinou historií.


 

Synagoga s rabínským domem v Brandýse nad Labem

Klasicistní budova byla postavená v letech 1827-29. Budova je patrová a skládá se ze dvou částí, vlevo je část obytná – rabínský dům a vpravo je vlastní synagoga, do které se vchází představenou předsíní se sedlovou střechou. Synagoga sloužila svému účelu do druhé světové války. Po roce 1945 nebyla židovská obec obnovená, synagoga stala majetkem státu a od roku 1962 byla využívaná jako sklad léčiv. V této době byly strženy dřevěné galerie, synagoga byla přepatrovaná a byl v ní vestavěn nákladní výtah. V 90. letech byla vrácená Židovské obci v Praze a sloužila jako depozitář. V letech 2010 – 2014 byla zrekonstruovaná v rámci projektu Deset hvězd – Revitalizace židovských památek v České republice


 

Regionální muzeum v Kolíně

Restaurování dekorativní nástropní výmalby, štukové výzdoby, kamenných ostění portálů a kamenného sloupu v interiéru a na uliční fasádě objektu regionálního muzea v Kolíně, (Veigertův dům), Karlovo náměstí 8.

Rozlehlý měšťanský dům na hlavním kolínském náměstí nazývaný též “Veigertovský dům” byl založen ve druhé polovině 13. století. Majitelem domu byl v letech 1494–99 Jakub Krčín st. z Jelčan, dědeček Jakuba Krčína z Jelčan. V letech 1707–35 dům vlastnil městský úředník a pozdější správce radovesnického panství Pavel Samuelis a v této době byla nejspíše uskutečněna významná barokní přestavba, kterou připomíná štuková výzdoba na klenbách průjezdu a dvou místností v přízemí.

V letech 1757 – 1858 byl dům majetkem členů zámožné rodiny Veigertovy. Do dnešní pozdně klasicistní podoby byl dům přestavěn v roce 1863 nákladem obchodníka Josefa Turnau.

V roce 1935 bylo ve druhém poschodí otevřeno druhé kolínské muzeum, později známé pod názvem „LUSK“ (Literární a umělecké sbírky města Kolína), které bylo na počátku 50. let 20. století po sloučení s Regionálním (původně městským) muzeem rozšířeno do celé budovy. V roce 1983 bylo muzeum uzavřeno z důvodu rekonstrukce, kterou ovšem v letech 1990–2014 přerušil dlouhý restituční spor.


 

Restaurování nástěnné a nástropní malby v průjezdu činžovního domu Bělehradská 306/53, Praha 2

Ve vstupní části činžovního domu Bělehradská 53, Praha 2 se nachází nástěnná a nástropní malba, která vychází z architektonického členění prostoru klenebních polí, meziklenebních pásů, sloupů, pilastrů a stěn.

Na stěnách jsou iluzivní malby, zobrazující v centrální části jednotlivých polí kamenné zahradní vázy na soklu s bohatou květinovou výzdobou. V pozadí vázy je průhled do krajiny se stromy a nízkou vegetací. Na klenbě a v meziklenebních pásech se nachází ornamentální malířská výzdoba, představující drobnokresebnou, osově symetrickou grotesku z rozvilin, rostlinných a figurálních motivů. Sloupy mají hlavice plasticky zdobené perlovcem a vejcovcem. Dříky sloupů jsou malířsky zdobeny mramorováním.

Nástropní a nástěnná malba byla v celém rozsahu znečištěna prachovými deposity. Na kolmých stěnách s iluzivní malbou se barevná vrstva sprašovala a uvolňovala se od podkladu v šupinkách. V 1/3 klenby, v části nad schody a nad zvýšeným podlažím, došlo v minulosti k zatékání vlivem havárie a k rozsáhlému narušení omítkové vrstvy a malby. Barevná vrstva byla degradovaná, odlupovala se v šupinách i s omítkovou vrstvou a tvořila puchýře. Z velké části už malba zcela chyběla. Iluzivní mramorování sloupů bylo opatřeno lakem, který byl ztmavlý, barevná vrstva se místy odlupovala v šupinkách.

Restaurování bylo realizováno z iniciativy bytového družstva za finanční podpory z grantového programu hl. m. Prahy v roce 2017.


Cafe de Paris, Praha 1

V roce 2017 se Cafe de Paris přestěhovalo z Maltézského náměstí do prostor Velkopřevorského paláce na Velkopřevorském náměstí 4, Praha 1, Malá Strana.

Majitel chtěl zachovat historické omítky a pouze zatmelit a barevně zcelit praskliny a defekty, vzniklé po elektrickém vedení. Při rekonstrukci prostor však byly objeveny zbytky dekorativní nástěnné výzdoby, které jsme nakonec restaurovali a částečně i rekonstruovali. Nyní jsou autentickou součástí historických prostor restaurace.

Cafe de Paris